Esta

Egon Bondy, Rudolf Hájek a Josef Bursík).

Po krátkém a neúspěšném koketování s výrobou ohebných celuloidových gramodesek značky Esta Flexible začala od podzimu roku 1930 inzerovat vyrobu šelakových gramodesek. Produkce z vlastních matric však odstartovala až od roku 1931 v továrním objektu v Praze-Holešovicích (v dnešní Dělnické ulici č. p. 856). Orientovala se hlavně na vydávání nahrávek populární hudby na gramodeskách o průměru 25 cm. 

V letech 1932–1934 umisťovala své nahrávky též na laciné vedlejší etikety Slavia a Lido, několik lascivních mluvených snímků vydala na etiketě Jen pro dospělé. Některé snímky Esty byly v ojedinělých případech lisovány i na další etikety – např. Nolaphon, Sortima, VOWA či Rektophon – určené pro nezjištěné objednatele. Od roku 1935 byla více než stovka nahrávek firmy Esta publikována též na etiketách ASO (objednatelem byly obchodní domy Anders a syn, Olomouc – Praha). V několika málo případech dala Esta pro přelisy na tuto etiketu k dispozici nahrávky z matric, které – patrně z důvodu jejich horší kvality – pro vlastní etiketu vůbec nepoužila.

České snímky z produkce firmy Esta vycházely v Rakousku pro tamější krajanskou komunitu na etiketě Phönix, koncem třicátých let pak také na etiketách Polydor a Grammophon. Ojediněle byly české snímky z produkce firmy Esta lisovány též v Jugoslávii na etiketu Elektroton a v Polsku na etiketu Syrena. 

V roce 1939 Esta zavedla několik nových řad objednacích čísel a výrazně zvýšila produkci vážné hudby českých autorů. Po znárodnění gramofonového průmyslu se Esta stala s platností od 1. 1. 1946 součástí nově založeného národního podniku Gramofonové závody. V přechodném období 1946–1949 byly původní nahrávky firmy Esta umisťovány též na etikety Ultraphon a Supraphon, naopak některé snímky z produkce Ultraphonu vycházely v té době též na etiketě Esta.