Columbia

b, 00023272)

Americká společnost Columbia Phonograph Company (CPC) patřila na přelomu 19. a 20. století k nejaktivnějším aktérům při šíření fonografu a zvukových nosičů v Evropě. Na rozdíl od společnosti Gramophone Company, která se v evropském prostoru opírala především o licenční a kapitálové vazby, zvolila Columbia strategii přímé institucionální přítomnosti, zakládání poboček a postupného budování vlastní distribuční sítě.

Paříž (1897)

První evropská pobočka Columbia Phonograph Company byla založena roku 1897 v Paříži. Volba Francie souvisela s tehdejšími patentovými omezeními v Británii, která až do roku 1900 bránila Columbii v přímém vstupu na britský trh. V čele pařížské pobočky stál Frank Dorian, obchodní ředitel CPC. Na rozdíl od německého prostředí, kde právní rámec nutil Columbii k zakládání samostatných obchodních společností, představovala pařížská pobočka přímou zahraniční větev americké mateřské firmy, nikoli pouhé licenční zastoupení.

Berlín (1899)

V květnu 1899 byla otevřena pobočka Columbie v Berlíně, která se rychle stala klíčovým uzlem pro střední a severní Evropu. Zpočátku zde působil R. F. Cromelin, později převzal vedení James P. Bradt, jeden z nejvýznamnějších evropských představitelů Columbie.
Berlínská pobočka zajišťovala kontrolu a koordinaci trhu v Německu, Rakousku-Uhersku, Rusku, Dánsku, Švédsku a Norsku, přičemž v jednotlivých zemích fungovali lokální distributoři a generální zástupci. Tento model umožnil Columbii rychlou expanzi, ale zároveň vytvořil silnou závislost na americkém ústředí, zejména v oblasti výroby nosičů.

Londýn (od 1900)

Po vypršení britských patentových omezení roku 1900 bylo evropské sídlo Columbie přeneseno do Londýna, který se stal hlavním administrativním a obchodním centrem pro evropské a ruské trhy. Prudký růst poptávky po roce 1900 – během několika let až desetinásobné navýšení objednávek – však vedl k výrazným logistickým problémům, prodlevám a zpožděním v dodávkách z USA.

V reakci na tyto potíže byla v roce 1904 založena londýnská továrna Columbie, určená pro britský, evropský a ruský trh.

• 1905: zahájena výroba fonografických válečků (kapacita cca 10 000 kusů denně)
• 1906: zahájeno lisování gramofonových desek (cca 5 000 kusů denně)

Tím se Columbia stala jednou z prvních amerických firem, které v Evropě vybudovaly vlastní výrobní základnu pro zvukové nosiče.

Vídeň a Rakousko-Uhersko (od 1902)

Roku 1902 byla zřízena vídeňská odbočka berlínského zastoupení, která fungovala jako klíčový bod pro trh Rakouska-Uherska. Columbia zde postupně vybudovala nejen distribuční strukturu, ale i specializovanou prodejnu v centru města.
Ve Vídni se vystřídalo několik generálních zástupců:

• John H. Brigham – I, Bauernmarkt 9 (1902), Generalvertretung der Columbia Graphophone Export Company
• James P. Bradt – I, Seilergasse 14 (1905), General-Repräsentant der Columbia Phonograph Co.
• 1906–1908 – I, Kolowratring 7, Phonographen- und Grammophon-Importhaus (specializovaná prodejna Columbie)
• R. E. Thallmayer – I, Seilergasse 14 (1906–1911); V, Ufergasse 50 (1912–1913); VI, Linke Wienzeile 142 (1914–1918), Generalrepräsentant der Columbia Phonograph Co.